Jan Mervart
Utváření moderní evropské společnosti ve 20. a 21. století je proces doprovázený mnoha zvraty, existencí nedemokratických režimů, sdílením společných evropských hodnot i snahou zachovat odlišnosti, sílením a slábnutím euroskeptických tendencí. Abychom dokázali dobře chápat současnost, je třeba přistupovat kriticky k nedávné minulosti, umět o ní dobře informovat na základě historického a filozofického a historického výkladu. V prvním výzkumném tématu se pod vedením Filozofického ústavu budou jednotliví badatelé věnovat vnímání středoevropského prostoru v rámci Evropy, snaze o hlubší pochopení interakce Rusko-Evropa, která tak velmi ovlivňuje evropskou historii nejpozději od konce 18. století a v neposlední řadě otevřou okno do budoucnosti Evropy.
V rámci výzkumného tématu bude vysvětlováno potlačování kritického myšlení ve středoevropském regionu v důsledku existence nedemokratických režimů před rokem 1989. Tato myšlenková tradice se tak mohla rozvíjet povětšinou mimo oficiální diskurz nebo na jeho hranicích. Do veřejného prostoru tak zasáhla jen omezeně a mimo hranice střední a východní Evropy pronikla ještě méně. S tím souvisí i vliv Ruska, které prošlo mnoho revolucemi, a řada z nich měla negativní dopady nejen a Rusko samé, ale i na region Střední Evropy nebo Evropu celou.
Věnovat se tedy budeme genezi, dopadu a historickým proměnám fenoménu „ruská politická reforma“. Nepůjde jen o její definování a interpretaci proměn v 18.–20. století, ale i o prokázání jejího imaginárního charakteru a vizionářské podoby. Důraz bude položen na komparativní pohledy a názory na ni ostatní Evropou; nakolik je idealizovala nebo odsuzovala, jak se její pohledy proměňovaly a jaký měly dopad na politiku. Předmětem projektu nebude jen obraz tzv. „zvláštní cesty“ Ruska dějinami, ale, a to především, její odlišnost od evropské, zejména německé a španělské „zvláštní cesty. Vnímání současného evropského diskursu bude zprostředkováno například setkáváním s významnými osobnostmi evropské filozofie, jako je přední francouzský filozof Alain Badiou, který vytváří novou koncepci evropské historie, tradice, kultury a identity, jež navazuje na myšlenkovou tradici významných evropských myslitelů, jakými byli Platon, Hegel, Althusser, Sartre či Lacan. Jeho dílo spočívá v kritickém vidění evropské společnosti, ale na rozdíl od jiných kritiků zároveň vytváří tak řečeno pozitivní myšlenkový program, který rozvíjí podněty evropského myšlení. Jeho dílo tak můžeme chápat jako budování nového evropského myšlenkového kánonu.
Očekávané výstupy výzkumného tématu přinesou diskusi o evropských konstantách, proměnách a perspektivách jako o reálných základech evropské budoucnosti. Se snahou přiblížit tuto diskusi širší veřejnosti počítáme standardně s knižními publikacemi, odbornými i popularizačními texty, přednáškami i pro širší veřejnost. Protože mezi cílové skupiny patří i mladší generace, vzniknou i podcasty.