Pro řešitele

Pravidla schvalování a řešení aktivit ve výzkumném programu Strategie AV21 Anatomie evropské společnost

1. Návrhy a schvalování aktivit

Návrhy aktivit přijímáme v podobě vyplněného formuláře hromadně od ředitelů ústavů či jimi delegovaných zástupců, nikoli od jednotlivců, tj. se zárukou, že vedení ústavů je srozuměno s podáním návrhu aktivity. Návrhy aktivit na následující kalendářní rok přijímáme do 31. října. Návrhový formulář musí předložit i řešitelé pokračujících aktivit.

Přijímáme návrhy odeslané na maily koordinátorky a tajemníka VP:
marikova@arup.cas.cz, bazant@arup.cas.cz

Důrazně doporučujeme konzultace plánovaných rozpočtů s hospodářskou správou
příslušného ústavu, a to vzhledem k tomu, že finanční zprávy za řešení aktivit nepodává koordinátorka výzkumného programu, nýbrž jednotlivé ústavy.

Návrhy aktivit přijímáme v konvolutu se zprávami za uplynulé období, a to za aktivity končící i pokračující. Nicméně platí povinnost průběžného informování o blížících se aktualitách.

Nové a pokračující aktivity schvaluje koordinační rada VP na návrh koordinátorky.
Koordinátorka návrh připravuje ve spolupráci s tajemníkem a řešiteli výzkumných
témat. Stejným postupem se potvrzuje i mění zařazení aktivity do jednoho z osmi
výzkumných témat.

  • Formulář pro návrhy nových i pokračujících aktivit, 31. října
  • Formulář pro zprávu za uplynulé období, 31. října
  • Mezi 10. a 15. 11. každého roku schůzka řešitelů výzkumných témat: konzultace přihlášek
  • Mezi 15. a 20. 11. každého roku se bude konat schůzka koordinační rady:
  • rozhodnutí o rozpočtu na následující kalendářní rok
  • Rozhodnutí koordinační rady následně potvrzuje akademická rada na svém
  • zasedání
  • Rozhodnutí o dotaci pro jednotlivé ústavy vydává odpovědný člen akademické
  • rady, Ing. Jiří Plešek, CSc.
  • Ústavy AV ČR žádají o dotaci poté, kdy vedení AV ČR vypisuje výzvu.

Datum zasedání akademická rady, vydání rozhodnutí o dotaci a vypsání výzvy není
agendou koordinátorky ani koordinační rady výzkumného programu a zcela závisí na aparátu akademické rady, respektive jejího člena odpovědného za Strategii AV 21.

O návrhu rozpočtu na následující kalendářní rok, stejně jako o případném nezařazení některých navrhovaných aktivit budou navrhovatelé vyrozuměni po zasedání koordinační rady výzkumného programu, tj. nejpozději do 30. listopadu.

Řešení schválených aktivit probíhá od 1. ledna do 31. prosince.

2. Interní pravidla rozpočtu

Oproti dřívější praxi mají výzkumné programy předem fixovaný rozpočet, z čehož plyne
zejména potřeba plánovat aktivity úsporně a nenadsazovat rozpočet z důvodu
očekávaného krácení. Pokud žádosti přesáhnout finanční možnosti výzkumného
programu, bude možné podpořit jen část aktivit.
Program podpoří aktivity do maximální výše rozpočtu 150–200 tis. Kč, nicméně vítáme
aktivity s nižším rozpočtem. Finančně náročnější aktivity je nutno zvlášť konzultovat,
přičemž budeme preferovat rozložení aktivity a jejího rozpočtu do více let.
Součet výše osobních nákladů může na úrovni ústavu tvořit maximálně 40% celkové
požadované částky.
Investiční náklady standardně nejsou možné, schvalují se zvlášť, a to jen výjimečně
v odůvodněných případech.

Dle Směrnice pro Strategii AV 21nelze hradit:

  • náklady na pořízení nákladného přístroje,
  • režijní náklady,
  • náklady na obvyklou výzkumnou nebo administrativní činnost, která není cílem
  • Strategie AV21 podle § 1 odst. 1 Směrnice o Strategii AV21,
  • náklady na činnost, která je hrazena z prostředků účelové podpory,
  • náklady externího pracoviště.

3. Odborná hlediska aktivit

Aktivit musí naplňovat jeden ze tří cílů:

  • Veřejnost: běžná popularizace vědy (ve smyslu přednášky, vystoupení v médiích atp.) je hodnotným, nicméně pouze vedlejším výstupem aktivit ve Strategii AV21. V tomto bodě máme na mysli takové aktivity, které veřejnost aktivně zapojují, a vědecké otázky u veřejnosti otevírají. Ať už by se mělo jednat o workshopy nebo interaktivně pojaté digitální nástroje, cílem je vždy plnohodnotný vztah se vzdělávací, kulturní, uměleckou či komunitní sférou a zužitkování výsledků vědecké práce ve společný prospěch, ne prosté předání či zjednodušení takových výsledků.
  • Státní instituce: Příkladem vhodného výsledku spolupráce se státními institucemi je AVex či jiná expertní, konzultační nebo další podobná práce pro státní instituce. Možné jsou i aktivity naplňující podstatu bodu „veřejnost“ vztažené však ke statním či veřejným institucím.
  • Zlepšení mezioborové spolupráce: vědecké aktivity, jejichž podstatou, nikoli okolností, je spolupráce mezi obory (v rámci i mimo rámec třetí vědní oblasti) ve smyslu metodologického obohacení spolupracujících oborů, případně vzniku nových progresivních postupů.


Výhodou návaznost na aktuálně řešený vědecký projekt.