Lumír Poláček
Obecně zaměřený humanitně a společensky vědný výzkumný program jako „Anatomie evropské společnosti“ nemůže v současnosti opomíjet enviromentální problematiku, a to ve dvou základních rovinách. Zaprvé se snahy o řešení klimatické krize nemohou obejít bez účasti třetí vědní oblasti. Vzhledem k diskuzní povaze tohoto úsilí nedostačuje čistě technicistní, ekonomistní či politický přístup, nýbrž je nutno tuto debatu vést na základě precizace sociologických a kulturologických pojmů. Filozofický základ veřejné debaty je pak užitečný právě proto, aby v ní byl kladen důraz na vědecké argumenty a aby nebyla redukována na prostou osobní odpovědnost volených zástupců, totiž aby se tito volení zástupci řídili dlouholetými enviromentálními, zejména klimatologickými výzkumy. Třetí vědní oblast ale nemůže rezignovat ani na základní výzkum týkající se historické klimatologie, otázek budování kulturní krajiny a sledování dopadů lidských zásahů do krajiny, i zkoumání současných a historických teoretických konceptualizací krajiny. Jedná se o tedy otázky jak teoretické vycházející ze zkoumání vztahu člověka ke krajině, tak praktické založené na fyzických proměnách krajiny, vztahu jednotlivých krajinných prvků, snaze o porozumění přírodních proměn krajiny a vyhodnocování antropocenního zlomu ve vlivu lidské aktivity na krajinu a planetu. Na výzkumném tématu ve snaze o propojení výzkumu teoretických i praktických okruhů spolupracují zejména Filosofický ústav, Etnologický ústav, Historický ústav, zcela samostatný význam má výzkum archeologických ústavů, který však nabyde nových hodnot právě v synergii s dalšími zmíněnými ústavy.